Synagoga Slatina

Ves Slatina byla založena okolo roku 1150. Kolem roku 1220 došlo k založení a vybudování malého církevního dvora. Svatojiřský klášter, který se značně podílel na kolonizaci této oblasti, vlastnil dvůr ve Slatině 56 let, do roku 1284, kdy jej biskup Tobiáš prodal panu Bohuslavovi, purkrabímu hradu Zvíkov za 170 hřiven stříbra. Pak se v držbě dvora a vsi Slatiny vystřídalo několik rodů, a v roce 1691 koupil Slatinu Václav Lev Jindřich Kunáš z Machovic. Držba Slatiny rodem Kunášů znamenala i výraznou změnu v jejím životě. Kunášové, podle příkladu mnohých jiných šlechticů, začali s postupným usazováním Židů na svém panství ve Slatině. Umožnili jim pronájem některých opuštených chalup a poskytli pozemky ke stavbě vlastních obydlí, které daly základ slatinskému ghetu. Tito Židé se zabývali převážně obchodem s obilím a dobytkem, podomním obchodem a lichvou. Požívajíce Kunášovi ochrany jako "Schutzjude", tj. chráněný Žid, museli svému ochránci odvádět značnou část svých příjmů. Již tehdy byly konány židovské bohoslužby o čemž svědčí zřízení židovského hřbitova, který povolil Václav Ferdinand Kunáš z Machovic, listinou vydanou roku 1723.